Rodiče vždy tvrdě pracovali, snad proto mě vychovali k šílené honbě koupit za málo peněz co nejvíce. Jako mladá rodina jsme samozřejmě někdy neměli na výběr, takže s měsíční pravidelností nám postupně odcházejí ty "skvělé" věci z výprodeje, se 70% slevou nebo koupené v neznámém krámu pod mostem.
Ovšem je to zkušenost. Ovládám své naučené vlohy šetrnosti a opravdu si již poctivě vše prověřuji, sháním reference a raději si připlatím jen ať mám doma kvalitní funkční dobrý přístroj a nemusím za dva tři roky celé martírium absolvovat znovu.
Cítím se tak trochu jako vlečená dobou. Dost se ztrácím v technickém pokroku a učím se samé nové názvy typu iPod, nofrost, indukční či Bio ochrana. Usínám při rozhovorech o kvalitách LCD a plazmových televizorů vedených při fotbale mezi manželem a švagrem. Dokonce se přistihuji při pomyšlení, že opět začnu těsta hnětat vařečkou a vysavač vyměním za koště… Až tam vás může dovést technický pokrok, k návratu do pravěku. HURÁ!
Samozřejmě, na vině je nekvalitní protivná technika (hračky, nábytek, materiál, práce, služby…), která se rozbije a nutí tě zabývat se jí víc než-li by jsi chtěl. Takže u mě kvalita nad kvantitou rozhodně vítězí. Made in China do Číny!
P.S. Představte si, muzeum. Mají tam staletí staré věci a některé i funční. Nepředstavitelné.